Jeden s nůší, jiný s lopatkou

Máte na zahradě trpaslíka?
–         Pokud bychom podobnou otázku položili v sousedním Německu, asi bychom většinou dostali kladnou odpověď.
–         U nás jsou většinou lidé, v otázce malého sádrového mužíka, rozděleni na dvě, naprosto odlišné, skupiny.
·        Jedna považuje trpaslíka za vkusný doplněk své zahrady.
·        Druhá by si tento kýč nedala ani na kompost.

Je tedy trpaslík kýč nebo umění?Ty první, vyrobené před sto padesáti lety, v Durynsku, jejich tvůrci rozhodně považovali za umělecké dílo. Jejich výroba byla totiž docela složitá.

Svoboda pro trpaslíky

Trpaslík je sice maličký svým vzrůstem, ale rozhodně jeho osobnost není nikterak opomenutá.V roce 1981 byla založena zajímavá organizace – Fronta za osvobození sádrových trpaslíků.
·        Je to nezisková organizace, která si vytkla za cíl vracet trpaslíky do jejich původního prostředí.
·        Její členové, kteří se organizují ve Švýcarsku, Itálii, Španělsku a Německu, odebírají tyto malé strážce ze zahrad a přemisťují je do lesů a luk.

Existuje však cestující trpaslík.Toho si členové organizace posílají mezi sebou, aby se dostal trochu do světa. Fotí ho pak u slavných památek a fotografie posílají původnímu majiteli, aby viděl, jak si jeho majetek polepšil. Aby nemohli být tito recesisté nařčeni z trestného činu krádeže, většinou pak dají vědět, kde má majitel svého sádrového kamaráda hledat.

Kdo ví, co má pod čepicí

Pokud máte na své zahradě také nějakého sádrového společníka a chtěli byste mu rovněž trochu zpříjemnit pobyt na této planetě, mám dobrou radu.
·         V Durynsku, v trpaslíkově rodišti, zřídili zajímavý park. Jsou tam houpačky, jezdí tudy vláček, a hlavně tu žije dva a půl tisíce trpaslíků. Tam by byl určitě šťastný.

Mimochodem, všimli jste si něčeho, co nikdy žádnému trpaslíkovi nechybí? Ať už stojí, leží, sedí, pracuje. Nikdy mu nechybí pokrývka hlavy.