Vyplatíme se zaměstnavatelům v Česku?
Na účet nám přijde odměna za naše měsíční úsilí. To ale nejsou jediné finance, které opustily konto našeho zaměstnavatele. Náš chlebodárce navíc zaplatí 25 % hrubé mzdy na sociální pojištění a 9 % ještě na pojištění zdravotní. To celé se označuje jako superhrubá mzda, tj. hrubá mzda + 34 % na povinné pojistné.
Průměrná hrubá mzda zaznamenala v posledních letech nárůst. Momentálně atakuje hranici 32 tisíc Kč. To je informace, která nadzvedává ze židle spousty pracujících. Je to však jen průměr a ten je ovlivněn vysokými mzdami některých šťastlivců.
Průměrně u nás zaměstnavatel odvede 10 880 Kč na jednoho zaměstnance na obou pojištění. To je suma, která nezahrnuje další náklady spojené s pracujícím. Ne jeden podnik přispívá na dopravu, životní a penzijní pojištění, na sport nebo na kulturu.
Měli bychom zaměstnavatele litovat? Neměli bychom se bát, že začnou firmy přecházet „za lepším“ do jiných zemí EU?
Ono to nebude zase tak horké. Vždyť mzdové náklady jsou v České republice 9. nejnižší v rámci EU. Levněji vychází už jen Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko. Diskutabilní je, jak jsou pak levnější země výhodně / nevýhodně umístěné, jestli jsou investičně přátelské a jaká je dostupnost pracovní síly.
Opačným směrem se nachází ještě dalších 19 zemí, které mají vyšší mzdové výdaje.
Co říkají čísla o mzdových nákladech za hodinu z loňského roku?
– Náklady za práci byly v roce 2017 nejvyšší v Dánsku 42,5 EUR za hodinu.
– A na nejnižší hodnoty 4,9 EUR dosáhlo Bulharsko, kde jsou hodinové mzdové výdaje skoro devětkrát nižší než v nejdražším Dánsku.
– V Česku je to 11,3 EUR a sousedním Slovensku 11,1 EUR.
– Průměr v rámci EU činní 26,8 EUR.
– Několik eur nad průměrem jsou další sousedi, Německo a Rakousko s hodnotou 34,1 EUR.
Značnou část mzdových výdajů tvoří povinné příspěvky do sociálního systému ve Švédsku, Francii, Belgii, Itálii a Rakousku, kde jsou nejvyšší odvody zaměstnavatelem do sociální kasičky své země.